V poslední kole jsme přivítali nováčka ze Slavoje. Mladí hoši sice ve 21 zápasech nasbírali 21 porážek, nicméně upřít se jím nedá houževnatost a poctivost, s jakou všechny zápasy objezdily a díky kterým se i zlepšili. Ze začátku jsme měli navrch, ale nedá se říct, že jednoznačně. Všechny zápasy se hrály ve čtyřech vyrovnaných setech a stav 6:0 tak plně neodpovídal situaci na stolech. Do naší sestavy se překvapivě vrátil Petr Loudín a hned byl již u dvou bodů domácích. Ten třetí mu sebral Dominik Pašek v sedmém zápasu. Škopino po sobotě více herně rozkvetl a zvyšoval se Šéblem na 7:1. Radek překvapivě ztratil s Kulveitem a když ani Škopino nestačil na Paška, hosté snižovali na 3:8. Radek a já jsme ale ve třech setech rozhodli o ukončení nejen sezóny ale i mistráku.

   V rozporuplné sezóně se nám podařilo skončit na konečném šestém místě s náskokem pěti bodů. Přes všechnu smůlu, zejména zranění Petra Loudín nebo dvakrát onemocnění Škopina a Dana, musíme uznat, že se nám v druhé polovině otevíraly cesty k bodům. Vodňany hrály bez dvou nejlepších hráčů, Rakovník dorazil bez Vorlíčka, Budějovice nastoupily doma ve třech, El Nino dojelo oslabené. To byly našich 7 rozdílových bodů z celkových 11 v druhé polovině. Bez tohto "náklonu" bychom se zachraňovali asi jen těžko. Zvlášť v obzvláště těžké skupině 3.ligy, kde jsme získali za čtyři roky zatím nejhorší umístění. Do nové sezóny jsem si vytyčil cíl získat jednu kvalitní posilu. Doufám, že se mi podaří a všichni zabojujeme ve 3.lize tak, jak se patří. Pozitivně vnímám nasazení Radka a zejména jeho neuvěřitelný výkonnostní vzestup plus stabilní nastupování Dana. To by měly být pilíře, o které se můžeme opřít do dalšího ročníku.

Autor článku: František Herout