Do Jablonce jsme vyjížděli trošku jako favorité, i když tým podle našich úsudků měl bát nabitý a taky že byl. Když jsme přijeli, první co nás zaujmulo, nebyli hráči, ale jejich atypická herna. Už jen to, že chvíli tam byla zima a chvíli teplo, že tam byly Fandovy oblíbené stoly a Danovi oblíbené míčky tzv. „kostičky“. Jediné pozitivum byly chlebíčky, kterými nás mile přivítali.

   Úvodní čtyřhry se moc nevydařily, jak Dan s Radkem, tak ani Fanda s Pavlem moc neuspěli. Stav byl 0:2. Když nastoupil Fanda proti Rosemu, na trávu věděl, jak a poradil si 3:1 stejně tak, jako Dan s Obešlem 3:0. Pavel ale po velice nervózním prvním setu s Jirmanem zápas neunesl a podlehl 3:1 a Radek po smolném čtvrtém setu podlehl Jahodovi též 3:1. Stav 2:4. Ale pak přišel poslední bod ze strany Zruče, kdy Fanda porazil Obešla a zápas nabral obrátky pro domácí tým. Od stavu 3:4 už to pro domácí tým šlo jak po másle. Dan s Jirmanem prohrál smolně v pátém setu, Pavel s Jahodou 0:3 a Radek nevěděl, jak na Roseho a podlehl 1:3. Stav 3:7. Fanda smolně v pátém setu stejně jako Dan s Jirmanem, poté Dan s Jahodou 0:3. Poté Pavel, který se držel a věděl kudy, ale podlehl ve čtvrtém setu 1:3. Stav utkání 10:3 pro domácí tým.

   "Ztratili jsme chuť a psychickou vyrovnanost pod tíhou dost obtížných neligových podmínek. Proti už tak silnému soupeři jsme tak byli bez šance a výkony byly až žalostné. Jabloneckým ale nemůžeme mít nic za zlé, protože chlebíčky před zápasem a gulášek po něm vše bohatě nahradily. Musím říct, že skvělé chování hráčů a divácká kulisa by zasloužila prostředí, které by nebylo okresní." uzavřel zpětně Fanda Herout.

Autor článku: Radek Slavík